Židle je nejvíce vědecky prozkoumaný kus nábytku. Přitom patří k těm nejjednodušším – většinou čtyři nohy, sedátko a opěrátko. Těch nohou může být i jiný počet, samozřejmě nejméně tři, ale i jedna, kdy ale nejde o židli kuchyňskou. Doplňkem židlí může být i tzv. područka, tedy opěrátko pro ruce, kdy se již těžko hledá hranice mezi židlí a křesílkem a kdy židle neslouží k posezení u jídla, ale k odpočinku a relaxaci.
Židle jsou určena pro jednu osobu a jejich využití je velké. Při sezení na židli můžeme odpočívat, číst, ale i pracovat, většinou na ní sedíme při jídle a pití, při posezení u stolu řešíme rodinné záležitosti. Židle je pro spokojené bydlení naprosto nezbytným kusem nábytku.
Židle se vyrábějí z různých materiálů, v prvé řadě jde o jeho pevnost. Nejčastější jsou proto židle vyrobené ze dřeva a podobných materiálů, např. také z ratanu. Významnou tradici u nás má zvláště u židlí technika ohýbaného nábytku. Jiné židle mohou být z plastu, kovu, pleteného proutí a jistě najdeme i jiné materiály.
Židle do kuchyně můžeme nebo nemusíme mít čalouněné (polstrované), většinou je to sedací část, opěrátko spíše výjimečně. Jako materiál je většinou nějaká textilie či koženka.
Protože na židli (či při sezení) strávíme asi největší část svého života, musíme židlím věnovat značnou pozornost. Špatná židle a delší čas při sezení na ní může mít vliv na naše zdraví, neměli bychom to proto podceňovat. Výšku sedáku volíme mezi 40 a 50 cm tak, abychom při sezení mohly nohy ohnout v kolenech v tupém úhlu.
Nejdůležitější je ale úhel, který se sedátkem svírá opěradlo, podle zkušeností by měl být asi 95 stupňů, tedy abychom při oporu byli v mírném záklonu. Opěradla by mělo být vysoké pod lopatky nebo k ramenům těla. Vyšší opěradlo je menší chyba než nízké.
Většinou na konstrukci židli samotných nelze provádět žádné úpravy, ale můžeme si ji pro dlouhodobé sezení upravit jinak. Hovořili jsme již o polstrování, a i to můžeme vylepšit polštářovými sedáky se šňůrkami k uvázání k nohám. Židle lze vybavit i nízkými či dokonce vysokými textilními, případně koženkovými opěradly. Když potřebujeme usadit někoho menšího, můžeme použít pevnější polštářky.
Dnešní designéři dokáží vykouzlit z klasické židle zcela nový typ nábytku, ale ne všichni jsme k tomu naklonění. Účelnost a ergonometrie by měla být tím hlavním hlediskem pro výběr.
Zajímavou variantou je židle houpací, ovšem zde se veřejnost raději kloní ke křeslu, které je pohodlnější pro relaxaci.